Zakladatelé Opus bonum
Zveřejněno 15.05.2009K zakladatelům sdružení Opus bonum patří vedle Anastáze Opaska jedna z nejpozoruhodnějších osobností českého duchovního a kulturního života druhé poloviny 20. století Vladimír Neuwirth. Zde Vám nabízíme jeho životopis z pera editora jeho díla Roberta Krumphanzla a také rozsáhlejší Krumphanzlovu studii přednesenou na 36. sympoziu Opus bonum v říjnu 2008 v Břevnově.
Vladimír Neuwirth (* 12. 8. 1921 Komárov u Opavy – 22. 5. 1998 Opava)
V době vysokoškolských studií na teologické fakultě v Olomouci založil v září 1947 společně s dalšími šesti mladými lidmi křesťanský sekulární institut Společenství s úmyslem podporovat duchovní a kulturní život zúčastněných. Po únoru 1948 se činnost Společenství neproměnila, jeho organizace a činnost se pouze odehrávala v podmínkách utajení před komunistickou mocí. V. Neuwirth – pracující od začátku 50. let v dělnických či administrativních zaměstnáních – jako vedoucí postava Společenství píše pro jeho potřeby vlastní texty, překládá, přednáší a vtiskuje mu ducha modlitby, solidarity i kulturní a vzdělanostní rozhled. V lednu 1961 je pro tyto aktivity zatčen a odsouzen za údajnou velezradu ke čtrnácti letům vězení. Většinu trestu si odpyká ve Valdicích, propuštěn byl počátkem dubna 1968.
V létě téhož roku odjíždí na Západ, nejprve do Rakouska, posléze se usazuje v Belgii a Německu. Od ledna 1971 do svého odchodu do důchodu v roce 1986 byl zaměstnán jako kulturní a sociální pracovník při České katolické obci ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1972 založil společně s opatem Anastázem Opaskem kulturní sdružení Opus bonum (Dobré dílo) a roku 1982 spolu s Aloisem Krchňákem sdružení Bibliotheca Cyrillo-Methodiana (Cyrilometodějská knihovna).
Publikoval řadu kulturně historických studií, esejů a článků a medailonů významných postav české kulturní a náboženské historie a současnosti v mnoha exilových a po roce 1989 i domácích časopisech, významná byla též jeho překladatelská a přednášková činnost a pořádání výstav a sympozií. Samostatně vydal studii Víra a základy křesťanské kultury (1976) a svazek Apokalyptický deník (1976, podruhé 1998). Po návratu do Opavy v roce 1992 uspořádal monografii Profesor Josef Vašica (1994)