OPUS BONUM

K zakladatelům sdružení Opus bonum patří vedle Anastáze Opaska jedna z nejpozoruhodnějších osobností českého duchovního a kulturního života druhé poloviny 20. století Vladimír Neuwirth. Zde Vám nabízíme jeho životopis z pera editora jeho díla Roberta Krumphanzla a také rozsáhlejší Krumphanzlovu studii přednesenou na 36. sympoziu Opus bonum v říjnu 2008 v Břevnově.

Vladimír Neuwirth (* 12. 8. 1921 Komárov u Opavy – 22. 5. 1998 Opava)

V době vysokoškolských studií na teologické fakultě v Olomouci založil v září 1947 společně s dalšími šesti mladými lidmi křesťanský sekulární institut Společenství s úmyslem podporovat duchovní a kulturní život zúčastněných. Po únoru 1948 se činnost Společenství neproměnila, jeho organizace a činnost se pouze odehrávala v podmínkách utajení před komunistickou mocí. V. Neuwirth – pracující od začátku 50. let v dělnických či administrativních zaměstnáních – jako vedoucí postava Společenství píše pro jeho potřeby vlastní texty, překládá, přednáší a vtiskuje mu ducha modlitby, solidarity i kulturní a vzdělanostní rozhled. V lednu 1961 je pro tyto aktivity zatčen a odsouzen za údajnou velezradu ke čtrnácti letům vězení. Většinu trestu si odpyká ve Valdicích, propuštěn byl počátkem dubna 1968.

V létě téhož roku odjíždí na Západ, nejprve do Rakouska, posléze se usazuje v Belgii a Německu. Od ledna 1971 do svého odchodu do důchodu v roce 1986 byl zaměstnán jako kulturní a sociální pracovník při České katolické obci ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1972 založil společně s opatem Anastázem Opaskem kulturní sdružení Opus bonum (Dobré dílo) a roku 1982 spolu s Aloisem Krchňákem sdružení Bibliotheca Cyrillo-Methodiana (Cyrilometodějská knihovna).

Publikoval řadu kulturně historických studií, esejů a článků a medailonů významných postav české kulturní a náboženské historie a současnosti v mnoha exilových a po roce 1989 i domácích časopisech, významná byla též jeho překladatelská a přednášková činnost a pořádání výstav a sympozií. Samostatně vydal studii Víra a základy křesťanské kultury (1976) a svazek Apokalyptický deník (1976, podruhé 1998). Po návratu do Opavy v roce 1992 uspořádal monografii Profesor Josef Vašica (1994)

Laické katolické sdružení Opus Bonum bylo založeno roku 1972 ve Frankfurtu nad Mohanem jako společenství lidí pečujících o zachování a rozvoj české a slovenské křesťanské kultury. Duchovní orientací navazovalo na snahy staroříšského vydavatele Josefa Floriana. Předsedou sdružení byl od počátku poslední břevnovský opat Jan Anastáz Opasek, tajemníkem nejprve teolog Vladimír Neuwirth, později redaktor RFE Richard Belcredi. Od roku 1979 sídlilo OB v Mnichově a každý rok organizovalo kulturní a duchovní setkání a diskuse. Původně duchovní setkání se proměnila a přerostla v unikátní diskusní střety různých proudů v rámci českého a československého exilu. Velkou pomoc a orientaci OB (především v německém právním prostředí) poskytovala od počátku organizace sudetoněmeckých katolíků Ackermann-Gemeinde. Na přelomu 70. a 80. let připravili Češi a Němci společně několik mezinárodních sympozií o situaci církví a věřících v tehdejší ČSSR a v zemích komunistického bloku. Těsná spolupráce byla tehdy navázána i s Nadací Hanns-Seidel-Stiftung, jejímž úkolem je politická vzdělávací práce v křesťanskodemokratickém duchu. Jak Ackermann-Gemeinde, tak Hanns-Seidel-Stiftung jsou hlavními patrony i dnešních břevnovských setkání Opus bonum.